ZNAK MĚSTA LOKET

lipové dřevo, kov, zlaceno, polychromováno

Velikonoce jsou již měsíc za námi a jaro se v kalendáři nemilosrdně hlásí o svůj díl vyměřeného času. Proto se zcela logicky coby exponát měsíce nabízí cokoli evokující toto roční období spojené s rozpukem, květy, případně dny osvobození. Jenomže to bychom nesměli mít letopočet na konci s číslem jedna. Dvacátého sedmého dne měsíce května si totiž připomínáme pro Loket důležité a letos zakulacené čtyřsté šedesáté výročí povýšení městského znaku, a to je jistě záležitost notně významnějšího charakteru.

Městský znak Lokte prošel svým vývojem a není pochyb o tom, že se do jeho podoby postupem času reflektovala jak geografická poloha místa jako takového (v podobě ohnuté lidské paže), tak jeho nezpochybnitelná důležitost coby geopolitického centra regionu.

Počátkem 15.století registrujeme nejstarší podobu městského znaku zaznamenaného na pečeti, na níž gotický štít nesl doleva obrácenou a v lokti ohnutou obrněnou paži s rozevřenou obnaženou dlaní. To vše opatřeno gotickou miniskulí ve znění SEKRETUM + CIVIUM + CUBITUM (překlad: MALÁ PEČEŤ MĚŠŤANŮ LOKTE) Následující půlstoletí přináší změnu. Je obrněna i samotná dlaň, která drží pozvednutý meč s hrotem směřujícím do pravého horního rohu a pozměnil se i opis do tvaru SIGILUM + CIVIUM + CUBITE: NSIS (překlad" PEČEŤ MĚŠŤANŮ LOKETSKÝCH). Rovněž tuto podobu známe díky zobrazení na městské pečeti. Již v této fázi je jasně patrné, že loketský znak je takzvaným mluvícím znamením. V tomto případě ruka ohnutá v lokti odkazuje na jméno města odvozené od přírodního útvaru v podobě prudkého záhybu řeky Ohře pod loketským hradem.

Vývoj je završen 27. května 1561, kdy Ferdinand l. povyšuje znak města Loket udělením znakového privilegia s právem pečetění červeným voskem. Jan Pelant ve své publikaci Znaky a pečetě západočeských měst a městeček nám poskytuje český překlad tohoto královského výnosu: „Od této doby tvoří loketský erb červený štít, v jehož dolní polovině je stříbrná kvádrová městská hradba s cimbuřím o čtyřech stínkách, uprostřed hradby je černá brána a na dvou prostředních stínkách červené pětilisté růže, každá se stříbrným vodorovným pruhem uprostřed a třemi černými body na něm. V horní polovině štítu je doprava obrácená a v lokti ohnutá obrněná stříbrná paže s obrněnou rukou, která drží napřažený stříbrný meč směřující hrotem téměř do levého horního rohu štítu. Za štítem vystupuje jako štítonoš doprava hledící stříbrný lev s otevřenou tlamou a vyplazeným červeným jazykem, který přidržuje štít přední levou tlapou uprostřed horní hrany štítu a zadními tlapami zespodu po stranách paty štítu, lev má ocas ohnutý k levému hornímu rohu štítu a v pravé přední tlapě drží stříbrný klíč, jenž je v šikmé poloze, ozubím s černým křížkem je obrácen ven vzhůru a dole má kroužek“.

Je možné, že lev byl převzat z erbu pánů z Plavna, kteří měli Loket mezi lety 1551–1561 v zástavě. Černá brána znázorňuje nedobytnost města a napřažený meč vyjadřuje jeho obranyschopnost. Klíč držící lev ve své tlapě se stal symbolem pro nazývání Lokte – „klíčem ku Království českému“. Nutno podotknout, že tato varianta rozšířeného znaku je v ustálené podobě v podstatě beze změn používána dodnes.

Jeho podoba byla a je často využívána na předmětech uměleckého i dekorativního charakteru, na oficiálních listinách a dokumentech jak úředního, tak privátního charakteru, ale v minulosti například i na spolkových praporech. Mimo jiné je trvalou součástí průčelí městské radnice.

Jako exponát měsíce je prezentována poměrně velká a velmi precizně zhotovena barevně polychromovaná řezba městského znaku v jeho v podstatě předpisové podobě. Trochu nám to napovídá, že jeho výroba zřejmě vzešla z oficiální zakázky. Přítomnost dvou ocelových prutů ve spodní části sloužících k ukotvení dokládá zamýšlenou snahu o umístění v rámci nám dnes již neznámé stavby. Práce provedená zručným řezbářem pochází ze ¾ 19.století. Má průměr 60 cm a je po obvodu doplněna kovářsky precizně zpracovaným kovovým věncem v podobě spletených dubových ratolestí se zlacenou mašlí v dolní části. Dub coby německý národní strom odkazuje na v minulosti převažující etnickou příslušnost obyvatelstva Lokte. Tento sbírkový předmět je dodnes i přes svůj věk ve vynikajícím stavu a jistě se v budoucnu dočká své důstojné prezentace.

J. Hejda, správce depozitáře

Publikováno: 01. 05. 2021

Zpět na výpis článků