Hrad a město Loket v údolí řeky Ohře je klenot z 12. století, nejnavštěvovanější památka v karlovarském regionu. Románsko-gotická pevnost patří rozlohou k největším zachovalým hradům ve střední Evropě, včetně městských hradeb, obklopujících město nad řekou Ohře. Městská zástavba pod hradem pochází z gotického období, ale i baroka a renesance. Celé město je památkovou rezervací.
Loket nabízí turistům nejen možnosti odpočinku v útulných restauracích a kavárnách, ale také návštěvu zajímavých muzeí - Lázeňských pohárků, Pivovarnictví, Tajných spolků, Knižní vazby a Včerejší svět.
Sportovně založení turisté mohou podnikat kratší i delší procházky a výlety po vyhlídkových stezkách kolem města, vyjížďky na kole, na loďce či kanoi po blízkém okolí. Městem prochází cyklostezka karlovarského kraje. Každoročně v létě se fanoušci motorek přijíždí zúčastnit velkolepé sportovní události - Mistrovství světa v motokrosu.
V letních měsících se koná v loketském přírodním divadle, na náměstí i na hradě mnoho koncertů a divadelních představení.
Vítejte v Lokti!
Přestavba původního vyhořelého kostela svatého Václava proběhla za panství Šliků v pozdně gotickém stylu, byla dokončena v roce 1476. Dnes má barokní podobu z roku 1734. Stavbu projektoval Wolfgang Braunbock, žák Kryštofa Dienzenhofera, dokončil ji jeho syn Jan Ondřej. Oltářní obraz - Smrt sv. Václava, dílo Petra Brandla, byl nešetrně přemalován v roce 1875. Hodnotnou památkou je pozdně gotická Madona s dítětem z roku 1476 od mistra Ludvíka z Chebu, která unikla požáru před barokní přestavbou.
Stavbu loketské radnice zahájil Abraham Leutner po objednávce městské rady 30. června 1682, byla dokončena v roce 1696. Pod hlavní římsou nad vchodem je osazen kamenný znak města z původní, v 17. století již zchátralé budovy radnice. Na tomto erbu vidíme opancéřovanou ruku s mečem, znakem královského města, a českého lva se symbolickým klíčem ke království českému. V přízemí radnice jsou zachovány raně barokní klenby. Okna zdobí mříže z roku 1686 od J. J. Schuhmanna, loketského zámečníka.
V roce 1717, tři roky po morové epidemii, vznikl projekt trojičného sloupu na náměstí od chebského sochaře Jana Karla Stilpa. Na zhodnocení prací kamenického mistra Martina Lambacha a jeho syna Šebestiána Antonína se podílel i sochař Oswald Wenda ze Žlutic. Sloup zobrazuje Nejsvětější Trojici, tři archanděly a šest soch světců, patronů města - sv. Václava, sv. Floriána, sv. Jana Křtitele, sv. Jana Nepomuckého, sv. Šebestiána a sv. Immaculaty. Zlaceným písmem jsou ze tří stran napsány modlitby a rok 1719, kdy byl sloup vztyčen.
Tyto věže byly součástí městského opevnění na počátku 14. století, dostavěny byly v době Václava IV. Celý okruh hradeb byl dokončen až počátkem 15. století. Obě věže mají čtvercový půdorys. Robičská věž v jihozápadní části opevnění při sestupu k řece je o metr užší než tzv. Černá věž, nazývaná někdy Pražská. Ta přiléhala k hlavní městské bráně, tehdy jedinému vstupu do města a souvisela s bočním vstupem do hradu.
Autorem sochy básníka Johanna Wolfganga von Goethe byl akademický sochař Willibald Russ z Krásna. Socha byla vztyčena v roce 1932 ke 100. výročí narození básníka a na její zaplacení se složili loketští občané. Socha v nadživotní velikosti z bavorského pískovce je umístěna do parčíku u původního vjezdu do města.
Původní městské opevnění vzniklo již v období vlády Přemysla Otakara II. Hradby dosahovaly šířky jednoho až dvou metrů a byly zpevněny půlválcovitými věžemi. V těchto baštách, součástech opevnění, jsou dodnes zachovány střílny. K městskému opevnění patřila také zbrojnice - dům přilehlý k vnitřní městské bráně. Opevnění nechal obnovit později Jan Lucemburský a po něm i Václav IV. Pod městskými hradbami provozovali svá řemesla kováři, jircháři, barvíři a pláteníci, kteří potřebovali pro svou práci přístup k řece.
Kolem města mohou podniknout procházky po vyhlídkách méně i více zdatní turisté.
Krátké procházky kolem města vedou vždy při řece - přírodním divadlem, procházíte nad řekou průchodem v Kolovratské skále, před visutý, houpací mostek, Zahradní ulicí, po cyklostezce pod hradem. Výhledy jsou ze všech stran překrásné!
Delší procházky vedou po stezkách nad městem, odkud máte z altánků město a hrad jako na dlani. Nalevo od autobusových zastávek dojdete ke Goethově vyhlídce, následuje Schwarzenbergská a ještě k další. Potom přejdete silnici k houpací lávce a vystoupáte zpět do města. Procházky Vám zaberou asi hodinu.
Pro náročnější turisty, ať už půjdou pěšky, pojedou na kole nebo loďkou, se hodí výlet chráněnou krajinnou oblastí ke Svatošským skalám. Auta mají od kempingu vjezd zakázán. Vydáte se stále po proudu řeky, kterou budete mít asi šest kilometrů po pravé ruce. Nakonec přejdete visutý most přes Ohři ve značné výšce a v lesní restauraci se osvěžíte, a to nejen lahodným pitím a jídlem, ale i pohledem na bájemi opředený zkamenělý svatební průvod Jana Svatoše. Dále potom buď pokračujete do Karlových Varů - Doubí, nebo se stejnou cestou vrátíte do Lokte, kam směřoval i prokletý vílou řeky Ohře Jan Svatoš.
Karlovy Vary jsou největším českým lázeňským městem s více než 600-letou lázeňskou tradicí, vzdálené jsou od Lokte cca 10 km. Byly založeny kolem roku 1350 Karlem IV. Raritou Karlových Varů jsou léčivé termální prameny. Architektura města je jedinečná - ve stylech baroko, klasicismus, secese. Tradicí Karlových Varů je lázeňství, sklo Moser, porcelán Thun, likér Becherovka, minerální voda Mattoni a mnohé další.
Bečov, vzdálený od Lokte cca 20 km, je městečko s hradem a zámkem. Hrad Bečov byl založen v 13. století. Největší rozvoj Bečova je zaznamenán na přelomu 15. a 16. století za Pluhů z Rabštejna. Zámek je vybudován ve stylu baroko, renesance a romantizujícím stylu. Nejpřitažlivějším exponátem pro turisty v Bečově je relikviář sv. Maura, ale i zámecké interiéry a zahradní terasy.
Klášter premonstrátů Teplá, vzdálený od Lokte 40 km, byl založen roku 1193 českým šlechticem Hroznatou. Nejcennější stavbou je zde románsko-gotický klášterní kostel Zvěstování Panny Marie. V 17. a 18. století postavil Kryštof Dientzenhofer barokní jižní křídlo kláštera. V roce 1990 byl klášter navrácen řádu premonstrátů, byl rekonstruován a probíhají zde prohlídky pro turisty, koncerty, bohoslužby.
Zámek Kynžvart, letní sídlo rakouského státního kancléře hraběte C. L. W. Metternicha, je vzdálen od Lokte 36 km. Hrabě Metternich nechal původní zámek přestavět v klasicistním stylu v první polovině 19. století. Zámecká knihovna Kynžvartu obsahuje unikátní kolekce rukopisů, prvotisků a starých knih. Velmi zajímavá je sbírka kuriozit hraběte Metternicha a rukopisy kata Karla Hussa, který byl u hraběte od roku 1827 zaměstnán jako správce sbírek.
Chráněná krajinná rezervace Kladská je vzdálena od hradu Loket 30 km. Je součástí Slavkovského lesa. Tato přírodní rezervace je chráněna od roku 1933. Nachází se v nadmořské výšce 850 m n. m. Turisté se zde mohou projít po naučných stezkách, zdejší flóra je stejného druhu jako v sibiřské tajze. Lovecký zámeček na Kladské je vyřezán ze dřeva, v tyrolském stylu. Původním majitelem byl kníže Schönburg-Waldenburg. Také zde můžete navštívit restauraci v loveckém stylu.
Státní přírodní rezervace nedaleko Františkových Lázní je od Lokte vzdálena 42 km. Byla vyhlášena chráněnou oblastí v roce 1964 na ploše 221 ha. Díky této oblasti vznikly všechny západočeské lázně. V oblasti Soos se projevuje doznívající doba sopečné činnosti ve formě vývěrů minerálních pramenů a plynů. Jsou zde rozsáhlá rašeliniště a mnoho mofet, často nazývaných "bahenní sopky". Nejsilnější a velmi chutný je Císařský pramen, naučná stezka nás vede nad solnými usazeninami, roste zde mnoho chráněných a ohrožených rostlin, dokonce i masožravá rosnatka okrouhlolistá. Doporučujeme návštěvu zdejšího muzea.